Co je vlastně ona láska? Hormony? Emoce? Víme, že existuje, nikdo ale neřekl, proč existuje. Jak se vlastně stane, že k někomu cítíme něco jiného než k dalším osobám?

Autor knihy nás zavádí také do říše zvířat, ukazuje nám přírodní zákony a podotýká, že i němé tváře si své partnery vybírají. Existuje něco podobného i u lidí? A nebylo by lepší a výhodnější se řídit pouze pudy a emoce a možná zklamání nebo ztráty nechat prostě bokem? Proč jsme od Boha dostali dar lásky?

„Planeta Země v prostoru nevisí, ani se nevznáší, nýbrž prostě je, shora i zdola obklopena mrazivým kosmem s vakuem. V tomto černém vakuu pluje náš modrý koráb, osvětlený jako reflektory paprsky Slunce. Z jeho paluby visí girlandy orchidejí, nad kterými se vznášejí motýli a kolibříci a který překypuje životem. Náš příběh patří do říše pohádek, je čarokrásný, je to nejfantastičtější epická báseň, kterou by bylo možno vymyslet. Na této planetě nám bude dáno potkat Boha, věčně se skrývajícího. V jednom svém díle se však Bůh již nemůže skrýt – v bytostech, které jsou vrcholem hmotného stvoření. Jsou-li spojeni tajemstvím lásky stávají se jeden pro druhého svátostí, prostorem, který propojuje viditelné s neviditelným. Co uvidí skrze sebe snoubenci, mají-li čisté srdce?” Jedna z nejpozitivnějších autorových knih, která oslavuje člověka, především ženu, jako Boží obraz a korunu stvoření.