Ámos, považovaný za nejstaršího z píšících starozákonních proroků, na dvou místech přirovnává Boha ke řvoucímu lvu. Připomíná čtenáři, že Boha si nelze ochočit – a když jeho lid neposlouchá a řítí se do zkázy, musí řvát jako lev, hlasitě a nebezpečně, a případně jako lev i trhat. V jeho řevu zaznívá mnoho vzájemně propojených témat: sociální nespravedlnost, zneužívání náboženství, důsledky lidského jednání a kolektivní odpovědnost, zjevená a přirozená etika, vztah člověka a přírody, Boží trpělivost a mnoho dalších. V tomto smyslu je kniha Ámos hutným teologickým textem zasluhujícím zvláštní pozornost.